MED – jde o produkt od včely medonosné Apis mellifera ze sesbíraných sladkých šťáv květů rostlin (nektar) nebo ze sekretů živých částí rostlin nebo na živých částech rostlin se vyskytujících (medovice). Včely med vytvářejí pro svou potřebu jako hlavní zdroj energetických zásob od časného jara až do podzimu. Podle některých teorií není med roztok, ale vzhledem ke svému poměrně suchému charakteru (obvykle pod 18%vody) se jedná o koloidní, micelární strukturu zvanou sol. (pro zájemce chtivé vědění doporučujeme Literaturu Včelí produkty mýtů zbavené od Dalibora Titěry)
Pro med není nutné užívat výrazů jako „pravý“ nebo „včelí“ neboť žádný jiný produkt (potravina) než včelí med by neměla být nazývána MEDem.
Základní členění je na „květový“ a „medovicový“ med.
KVĚTOVÝ – je získán z nektaru květů
MEDOVICOVÝ – je sezbírán včelami od producentů medovice ( Mšice, Zdobnatky, Puklice, Medovice, apod.)
v praxi se ale převážně, hlavně u letních medů, setkáváme se směsí těcto medu a rozlišení která složka převažuje se provádí laboratorně měřením elektrické vodivosti…
PASTOVÝ – med u něhož využíváme přirozené vlastnosti ke krystalizaci a řízeně mechanicky upravíme (třením) velikost krystalů na jemnou strukturu. Obvykle se pastují jarní, rychle krystalizijící medy. Takto napastovaný med již nikdy (na rozdíl od tekutých medů) nezkrystalizuje do tvrdých (betonových) stavů, ale vždy zůstane v pastovitém charakteru struktury (mazání). Navíc tyto medy není nutné později ztekucovat teplem. Podotýkáme, že se nikdy nejedná o „šlehání“ medu, jak se někdy traduje ! protože vyšší přítomnost vzduchu by mu mohla uškodit (oxidace, hydroskopní pohlcení vzdušné vlhkosti, ztráta chuti…) ale o tření krystalů do jemna. Obvykle se provádí pastovacím strojem (mletí) nebo dřevěným či nerezovým hranolem do jemných forem.